Portréty nejradši fotím reportážním stylem, při aktivitě, která je ti příjemná. Pěkné záběry ale můžeme zachytit i při procházce nebo rozhovoru. Mým cílem je vytvořit bezpečný prostor, ve kterém bude fotoaparát přirozenou součástí našeho společného plynutí. V tom je dobře i mně. Jak takové focení probíhá?

• Přirozeně. Můžeš všechno. Nemusíš nic.

Možná nevíš, co při focení dělat a jak se tvářit… neboj, stačí jen být. Na pohodu, bez tlaku. Nemusíš být expresivní extrovert, nemusíš se nutit do jakékoliv pózy, můžeš bezpečně zůstat ve svojí introverzi. Pokud budeš potřebovat navést nebo podpořit, rád pomůžu, neměj starost.

• Ideálně na tvém oblíbeném místě. 

Tam, kde se cítíš dobře. To může být kdekoliv – v lese, na louce, v sadu, na zahradě, u ohně, na hřišti, ve městě, při práci, doma, u čaje… V tvém přirozeném prostředí.
Pokud takové místo nemáš na dosah nebo si chceš rozšířit obzory, rád tě vezmu na místa, kde to mám rád já. Mým nejoblíbenějším ateliérem je příroda, ideálně les, sad nebo zahrada, klidně ta moje.

• Pomalu. Bez spěchu, bez stresu. 

Pokud máš čas, je dobré si na focení vyhradit alespoň dvě hodiny, ať máme prostor se uvolnit a naladit se na sebe. Na fotkách to bude vidět.

Mám za to, že fotografie může být zároveň určitou formou terapie. Pro tebe i pro mě. Ozvi se, zterapeutizujeme se. :o) Kontakty najdeš TADY.